Hledání
Archiv
Další články z rubriky
Kontakt

Závody na Palmovce

aneb kdo nezávodí s námi, závodí proti nám. Povedený příběh o tom, jak je dobré být ve správnou chvíli na správném místě.

Nudný úvod

Jako obvykle, protože bylo pondělí, jsme se chystali na Palmovku na stěnu. Vhledem k tomu, že většina (ne)rozumných lidí má už dovolenou, tak nás iDNESáci tlačili, aby jsme s nima šli už ve dvě odpoledne. Nenechali jsme se odradit a dobře jsme udělali. Od šesti od osmi jsme si spokojeně blbnuli, když na osmou se začali scházat známé tváře.

Pozvánka od Sonji

Zdravím kamarádky z našeho kurzu, povědomé intruktory a Sonju, která všechny lezecké kurzy zastřešuje. A tak se posléze dovídám, že se dnes koná záverečná besídka pro kurzisty. Vybíhám za Sonjou a ptám se, cože nám nedala vědět? Odpověď, že psala všem na kontaktní majl, mě dost nepotěšila a trochu jsem se čertil.
Až po čase mi došlo, že nás musela opomenout všechny, protože ani iDNESáci o ničem nevěděli. No moc jsem to nerozmazával ;-). No, párkrát jsem to samozřejmě zdůraznil, ale jen aby se na to úplně nezapomnělo. Jako odškodné nám byla nabídnuta účast v závěrečné soutěži.

Slepý, h...o vidí.

Poté, co jsme se seskupili,Jirka (sice mu říkám pořád Milan, ale už si zvyká ;-) )začal vysvětlovat pravidla:

Představte si, že jsme v Himalájích a hledáme poklad. Našli jsme velkou jeskyni, ve které je ukryt návod, jak se k němu dostat. Vašim úkolem je vylézt co nejvíce cest, přečíst si jednotlivá písmena a z nich sestavit slovo.
Jediná komplikace je v tom, že v jeskyni je strašná tma a tak musíte lézt poslepu.

Kdo nebejčí s námi, bejčí proti nám...

No poslední podmínka nás trochu zarazila. Mohli jsme sice používat všechny chyty, ale poslepu jsme přece jen ještě nelezli. A samozřejmě, že jsme museli ještě cvakat jištění.
Jedinou výjimku tvořilo pravidlo pro těžkou cestu, kterou jsme mohli nacvakat bez zavázaných očí a pak druhý v dvojici již lezl jištěný, ale na druhém konci, a samozřejmě poslepu.

Plni nadšení jsme se pustili do lezení. (s Mravčou jsme malinko soutěživé tipy, takže jsme chtěli vyhrát a to za každou cenu) No, na to, že jsme předtím téměř dvě hodiny lezli, jsme podávali úctihodné výkony. Zkuste si sami představit, jak to asi vypadalo:

Stojíte před stěnou a říkáte si, podívám se na ni, abych věděl kudy lézt. V té chvíli vám někdo rychle nasazuje šátek a je po přípravě. Přistoupíte blíž ke stěně a hledáte první chyty. Áaa tady je jeden, šmátráte dál, k tomu se ozývá "Dopravaaa, vííííšš, néé do praváá. Konečně něco chytnete a přestože je to jiný chyt než vám napovídač radí, jste rádi, že něco máte. Zkusíte najít něco pro nohy a posunout se dál. Občas jsem si přál, aby aspoň nějaký chyt byl trochu slušnější. A k tomu ještě cvakat jištění (což mě nejde ani normálně). No děs a běs. A zase dál. Z dalšího stupu mi spokojeně ujíždí noha a tak přemýšlím, jestli už na to nejsem starej. Konečně se zespod slyšíte: No natáhni se nahoru, no pořááádně a máš tam řetěz. Je čas servat si šátek a přečíst si to po...né písmenko. A rychle dolů, protože čas běží.

Dřeme o sto šest, dokud nám nedojdou síly. Taktiku jsme trochu nezvládli, takže jsme zpočátku lezli to lehčí a to těžší nám zbylo na konec. Zatím máme následující písmenka:

K A M C O . P

Začínají nás opouštět síly. Mám podezření, že někdo už má výsledek, ale Jirka tvrdí, že ještě není konec. Cesty jsou čím dál horší a častěji padáme. Nic moc, vám povím, takhle se zavázanýma očima. Náladu nám zlepšuje mezihra, kde si za shyby na hrazdě máme šanci vysloužit další písmeno. Podmínky jsou ale individuální a tak dostáváme podmínku 8, ne 10 ale 12 shybů (rozhodčí přihazoval dle rychlosti, s jakou jsem se blížil k hrazdě). Už nemá cenu ani nadávat a tak bejčíme na hranici zdravého rozumu. Durá, máme další písmeno.

Poslední tři cesty jsou fakt zlý, pomáháme si o jak to jde. Většinou na hranici pravidel i sil. Mravča už dávno obětoval zraněný prst a mě drží jen mariňácká ješitnost.

K A M C O . A P L V S

Máme všechna písmena. Teda je jich sice jen jedenáct ze zmiňovaných 12, ale stejně ani my ani Bára s Lucinkou netuší, co je správný klíč. Z náznaků kolem a divného tušení mám nápad. Zdá se, že už více týmů usilovně vymýšlí a tak jde jen o čas.

Mám to. pokřikuju na Mravču a běžím za Jirkou. Mravča to chce sice ověřovat, ale už jsem na cestě.

No máte pravda. odpovídá Jirka. Malinko to dáváme najevo celé místnosti. Dáváme si drink na pořadatele a spokojeně odpočíváme. Jsme zpocení, utahaní. ale nadšení...

Není důležité vyhrát, ale ...

Fanfáry oznamují vyhlášení vítězů. Jsme napnuti k prasknutí a tak se dovídáme, že se umísťujeme na pěkném druhém místě. Nevěřícně koukáme na vítěze, na svoje ruce a sami na sebe. To není možný, říkáme si pro sebe a unavené končetiny si myslí to samé.

A kolik jste měli písmen? ptám se vítězů.
No asi šest a pak jsme to typli. Mám pocit, že mě asi odnesou. No co naplat.

Zase jednou zvítězila Inteligence nad Silou.

Gratulujeme vítězům, děkujeme Sonje za pozvání ;-) a těšíme se domů na horkou sprchu.

Lopo

Lopo

Přátelé | datum23.12.03 | 2625x | Poslat e-mailem

Diskuze:Závody na Palmovce

Články na podobné téma

Závody na Palmovce (vyšlo 12.12.04)
Lezecké závody na Palmovce - fotogalerie (vyšlo 22.01.07)
Lezecké závody na Palmovce (vyšlo 16.12.06)
Lezecké závody na Palmovce (vyšlo 04.12.05)
Závody na Palmovce - fotogalerie (vyšlo 12.01.05)
... pokud jste dočetli až sem, tak máte u Ferdy červený puntík
Zprávy z golfu