Hledání
Archiv
Další články z rubriky
Kontakt

Přání/úvaha 2003/2004 aneb chvála průměrné každodennosti

Dostal jsem jedno neobvyklé přání do dalšího roku. Autor svolil jeho zveřejnění a tak je tu pro vaše zamyšlení.

Ahoj Pavle,

stejne jako vloni i v roce 2001 jsem se rozhodl (u prilezitosti blizicich se vanoc a Noveho roku) napsat nejake zamysleni/uvahu (?? - co je to vlastne za zanr?).

Dlouze jsem premyslel, o cem psat. Vloni jsem se odpichl od povodni, v roce 2001 od teroristickeho utoku na USA. Pokud bych mel pokracovat v teto tradici, tak bych se letos asi mel vyjit z valky v Iraku, mozna z refrenda o vstupu CR do EU. Neboj se, nevyjdu. Ne, ze by to nebyla zajimava temata na diskusi, na argumentovani o spouste nazoru pro nebo proti, diskutovat, co bylo spravne, nicmene protoze tento mail je pisilan lidem z okruhu Velkeho vozu (VV) a VV je nepoliticke sdruzeni, tak bych se chtel politice vyhnout.

Svuj text jsem proto nazval chvalou prumerne kazdodennosti. Prumerna kazdodenost je podle jedne knizky, na ktere jsem se autorsky trochu podilel (ano, clovek si musi delat reklamu, jak ji zejmena delam svemu uhlavnimu priteli Honzovi Slavikovi, ktery je hlavnim autorem te knihy):. nejobvyjklejsi strankou zivota. Veskere existovani je takove, ze z tohoto zpusobu byti vychazi a zase do nej vraci. Je pro nas vsedni a duverna a proto zpravidla opomijena. Nezridka ji navic ani poradne nepozname - to, co je nejblizsi a zname, je stale prehlizene a nepoznane (ted cituji jednak Slavika a jednak Martina Heideggera). Prumerna kazdodennost je zkratka to, co dnes a denne zijeme.

Tento zivot muze byt prijemny, muze byt ale take nudny, ci naplneny spoustou starosti, problemu, neuspechu, nezdaru apod. Zalezi samozrejme na konkretni situaci kazdeho cloveka a verim, ze je mnoho lidi, kteri by svou soucasnou prumernou kazdodennost vymenili za nejakou lepsi, napriklad za tu, kdy nebudou muset resit zakladni existecni otazky typu "zda-li sezenu jidlo" apod. Ve svych dalsich uvahach budu proto predpokladat, ze ona prumerna kazdodennost je opravdu prumerna, ze to neni zivot cloveka, ktery ma zasadni existencni starosti a problemy ani zivot miliardare, jehoz jedinou existencni starosti je, za co dnes utratit milion korun. Samozrejme, ze pritom vim, ze hranice pro oznaceni prumerne kazdodennosti za opravdu prumernou je strasne relativni, ale s tim je treba se smirit (respektive, jak rika Jara Cimrman: muzeme o tom diskutovat, muzeme se o tom prit, ale to je asi tak vsechno, co muzeme delat, -o)).

Te opravdu prumerne prumerne kazdodennosti pak vzdavam chvalu. Muze to byt zvlastni, protoze VV treba ve sve cinnosti nedela prakticky nic jineho nez, ze se snazi onu prumernou kazdodennost prekrocit, ozvlastnit, nalezt hlubsi smysl, vystoupit ze tech prumernych steroetypu. Ano, toto delame a vcelku si myslim, ze to delame i dobre (opet oblibeny Jara Cimrman: nepochvalim-li se ja, nikdo jiny to za mne neudela, -o)), nicmene myslim si, ze clovek by se do toho prumerne kazdodenniho zivota, ve kterem se zdanlive nedeji velke veci mel vracet a mel by si ho vazit. Mimochodem, lide s jistou davkou moudrosti, schopnosti videt dal, tvrdi, ze i v te prumerne kazdodennosti jse najit spoustu krasy, dobrorustvi, dramat a tak dale.

Jeden citat rika "nestastna zeme, ktera nema hrdiny, nestastejsi zeme, ktera je potrebuje". Charakterizuje to pro mne vyznam prumerne kazdodennosti. Protoze prumerna kazdodennost zpravidla nevyzaduje okazale hrdinske ciny. Zivot je v ni poklidny, bez velkych vzruchu, zmen apod., hrdinove nejsou treba. Malomestacke, nudne, mohl by ledaskdo namitnout. Nevim - samozrejme, ze muze mit pravdu, vzdy zalezi na okolnostech. Presto si ale rikam, ze pokud je zapotrebi prilisna koncentrace hrdinu na urcite misto a urcity cas, neco neni v poradku, cili, ze ona prumerna kazdodenost uz neni prumerna, ale je nejakym smerem vychylena, cili neprumerna (pokud se ti dane vety zdaji slozite, je to spravne - ostatne mne take predstava neprumerne prumerne kazdodennosti zacala bavit).

Jsa vzdelanim ekonomem, zive se naic jako ucitel ekonomickych predmetu, musim dodat, ze v one prumerne kazdodennosti je vetsina rozhodnuti typu "neco za neco", nikoliv "bud/nebo". Hledani dohody, domluvy je zde casto slozite (a to se nebudu zabyvat metodami rozhodovani apod.), malokdy jsou vsichni spokojeni. Pokud prumerna kazdodennost prestane byt prumerna, je snazsi rozhodovat zpusobem "bud/nebo" (napada mne jako priklad slogan Fidela Castra bud socialismus nebo smrt) a pri tomto rozhodovani samozrejme muze byt spousta lidi velmi, velmi spokojena. Nicmene rada jinych take muze byt po smrti ... V prumerne kazdodennsti se tedy vztah pritel/nepritel prevadi na vztah clovek,ktery je vedle mne, rozpory se relativizuji, zaobluji. Samozrejme, ze ne vzdy to muze byt ku prospechu veci, snaha najit kompromis za kazdou cenu muze vyustit v podivny patvar. Mnohdy je ale tento patvar to nejlepsi, ceho lze dosahnout a jina reseni jsou horsi (protoze se v nich treba lide strili). Ostatne na prumernou kazdodennost lze vzahnout i jeden ze znamych vyroku Winstona Churchilla, ktery prohlasil o demokracii, ze je to ta nejhorsi mozna forma vlady s vyjimkou ostatnich forem. Mimochodem, pokud jsem na uvod uvedl, ze jednim z vychodisek mych uvah mohla byt valka v Iraku, tak, to co se delo v Iraku pred letosni valkou, v jejim prubehu i po dni, je podle mne priklad neprumerne kazdodennosti, cili priklad situace, kdy doslo k nejakemu jednostranemu vychileni, na ktere se nejakym jednostranym zpusobem reagovalo. Pokud bych mel zobecnit, tak plati: cim vice opravdu prumerne prumerne kazdodennosti, tim mene valek, koncentracnich taboru a dalsich lahudek, kterymi se lidstvo za svou dlouhou existenci stacilo obstastnit.

Cili opravdu si myslim, ze opravdu prumerne prumerna kazdodennost je vcelku prijemnym zpusobem ziti a ze je sice zaroven zpusobem zdanlive nejhorsim, ale i nejlepsim. Jiste ma smysl stale usilovat o ozvlastneni tohoto zpusobu, o hledani krasy, moudra, ma smysl stale zkoumat, co vsechno s timto prumernym zpusobem delat, ale bylo by chybou se jej snazit totalne zrusit, zmenit apod. Me prani pro rok 2004 bude proto znit: preji ti co nejvice opravdu prumerne prumerne kazdodennosti.

Mej se fajn.

Petr Wawrosz

Velky vuz, obcanske sdruzeni pro rozvoj osobnosti: www.velkyvuz.cz

Lopo

Přátelé | datum20.12.03 | 1315x | Poslat e-mailem

Diskuze:Přání/úvaha 2003/2004 aneb chvála průměrné každodennosti

Jméno: e-mail:
Nadpis příspěvku:
Vlastní text:Používat HTML?


Články na podobné téma

Pozvánka: Ecce homo - 16. - 19. 10. 2008 (vyšlo 01.10.08)
Octoginta Octo 13. - 17. 11. 2008 - pozvánka (vyšlo 30.09.08)
Pozvánka: Akce Velkého vozu na podzim (vyšlo 30.06.07)
88 hodin 2006 - zápisník Lenochů (vyšlo 27.11.06)
88 hodin 2006 (vyšlo 15.11.06)
... pokud jste dočetli až sem, tak máte u Ferdy červený puntík
Zprávy z golfu