Je sex je trestem za lásku?

Zaprvé to byl odkaz na diskusi u prílezitosti konání prazského mezinárodního festivalu spisovatelu [1], který je vzdy venován nejaké literárne-historické osobnosti. V roce 2005 to byl Giacomo Casanova, který, ac znám spíse jako sveták a svudce, zanechal hodnotné literární dílo vzbuzující dodnes vásnivé diskuse.

Druhý odkaz mne zavedl na recenzi knihy Petra Browna "Telo a sexualita" [2] zabývající se sexuálním odríkáním muzu a zen v raném krestanství.

Zatímco první odkaz neprinesl mnoho podnetného krome nic neríkající diskuze nekolika spisovatelu, druhý odkaz vypadal slibneji.

Obratme se proto k nejslovutnejsímu predstaviteli západní latinské tradice, k sv. Augustinovi, který kolem 5. století n.l. usilovne pátral po dusevním a duchovním pozadí sexuality. Augustin byl presvedcen, na rozdíl od mnoha svých východních i západních soucasníku, ze u Adama a Evy pred jejich vyhnáním z ráje existovaly láska a sexuální pozitky v dokonalé harmonii a byly sladeny s vulí.

V padlém stavu lidstva se vsak u cloveka pohlavní pud tragicky vymyká kontrole uvedomelé vule. Clovek se tak odcizil bohu a tím i sám sobe. Nekontrolovatelnost pocitu spojených s pohlavním aktem byla pro Augustina dukazem zmrzacení puvodní harmonie duse a tela.

Tvrdil, ze nekontrolovatelnost pohlavního pudu byla Adamovi a vsem jeho potomkum udelena jako "poena reciproca," coz znamená v prekladu: trest za zlocin, který tak tezce spocíval na lidském rodu.

Sv. Augustin dospel totiz k záveru, ze úkolem cloveka je dostat pod kontrolu jeho nerízené pohlavní pudy, a tak osvobodit jeho vuli a dosáhnout pokoje v jeho srdci.

Proti Augustinovi jemne a diskrétne vystoupil sv. Jan Kassián, ucedník egyptských mnichu, aby napravil to, co povazoval za nebezpecné, tedy poprení svobody vule cloveka. Podle Kassiána, do nás po vyhnání z ráje Buh sexualitu nevlozil za trest, ale proto, aby nám pomohl. Tvrdil, ze prý pouze démoni byli zbaveni bitvy s telesnou zádostivostí, nebot se na ne nevztahuje Bozí milosrdenství.

Muzete souhlasit se závery sv. Augustina nebo ctihodného sv. Kassiána. Jedno je vsak jisté, málokdo z nás dospel v harmonizaci své duse do takového stádia, aby dosáhl pokoje ve své dusi a dokázal kontrolovat své sexuální pudy za kazdých okolností a pokazdé, kdyz je to zapotrebí. Casteji vsak nastává u mnohých z nás situace, kdy myslíme predevsím jiným orgánem - a nemám na mysli mozek.

A jakou roli hraje sex v nasí soucasné civilizaci?

Urcite dulezitou, ale s príchodem detí, které jsou sice výsledky sexuální aktivity muze a zeny, se frekvence a kvalita sexu jejich rodicu obvykle totálne zmení. Na základe osobních zkuseností bych vás proto rád seznámil s jedním z málo známých, ale problematických aspektu manzelského souzití, které se dá, ve svetle dríve uvedených záveru priblízit vetou: "Sex je trestem za lásku". Smysl této vety totiz chápu jako neumelý pokus o strucné vyjádrení faktu, ze díte je zabiják sexu jeho rodicu.

Vysvetlení následuje. Kdo z Vás má deti a mensí byt, tak jiste ví, co je to za práci ukrást si kousek casu pro sebe v kazdodenním shonu.
Deti se vzdy objeví u Vás v nepravý okamzik a obvykle tam, kde je zrovna nechcete. Nedarí se Vám je udrzet u nejaké zajímavé cinnosti, u které jindy vydrzí samy ,treba hodinu.
A to jeste nemluvím o tom, kdy se jeden z rodicu vrátí domu unavený z práce a druhý je unavený z hlídáni detí. Zacnete si neco spolu?

Reknete si, co babicka nebo dedecek? Ruku na srdce, kolik z Vás je má tak blízko, aby se k Vám rychle dostavili, kdyz to potrebujete? A co jim reknete? "Rádi bychom se spolu s manzelkou/manzelem pomilovali, tak vezmete prosím nase deti treba na zmrzlinu a za hodinu je privedte, ano?"

Nekdo z Vás by mozná dodal: „ . . . a co v noci, az pujdou deti spát ?“. To je dobrý nápad, ale velice casto se stává, ze rodice usnou únavou z celodenního shonu nakonec také, a nekdy mají jeste navíc díte mezi sebou. A navíc, druhý den ráno musí vstát brzo do práce a odvést deti do skolky nebo do skoly. Krome toho o víkendu vstávají velice brzo zase pro zmenu deti.

S kazdým dítetem se vsechno násobí - já mám uz dve.

Kdyz se to vsechno secte, je to docela stresující, a pokud na sex prímo nerezignujete, dochází postupne po kapkách k naplnení onoho pomyslného poháru a k jeho pretecení se vsemi myslitelnými následky.

Poté nutne musíte dojít k záveru, ze:
díte, které lze prakticky oznacit za výsledný produkt vzájemné sexuální cinnosti jeho rodicu, muze být postupem casu vnímáno stejnými milujícími rodici spíse jako trest za jejich lásku.

Zdroje:

[1] Festival spisovatelu Praha 2005

[2] Petr Brown, Telo a sexualita v antickém krestanství