Poustevnícek

Poustevnícek

Na oblázcích pod kamenem
zije more velkým snemem.
Poustevnícci z velké dáli
o vsem mozném rokovali.

Domek vedle domku sedí,
na mluvcího svorne hledí.
Jenom malý neposeda,
porád nekde neco hledá.

Klopýtá tu tam a zpátky,
na hlemýzde vsak je krátký.
Domek trochu malý zdá se
a nemluve o té "kráse"!

Shání nový podnájem,
lec vsude samý nezájem.
Na prehlídce ulit,
chce si neco ulít.

Boudicky tam mají pekné,
nejedna mu vázne sekne.
Rychle couvá celem vzad,
jen tak tak, ze neupad!

Pádí, co mu nozky stací,
meduza se na nej mrací.
Krást se nemá, to je fakt,
lec kdo mu pujcí na barák?

V klidu uz si vykracuje,
slunícku se nastavuje.
Kazdý jeho krásu vidí,
bohuzel vsak také lidi.

Na sousi ted smazí dusi,
lec v ulite mu to slusí.
Ze si ji tak vroucne prál,
jiste velmi litoval.