Hledání
Archiv
Další články z rubriky
Kontakt

Nad Tatrou...

... se zase blýská

Urazil jsem ondymo jedním překlepem asi všechny bratry Slováky, co jich po Čechách běhá. Na znamení pokání vám přínáším pro tento týden poesii jednoho z pilířů slovenského obrození, u nás pohříchu neznámého...

Ku Křiváni

Křiváni, na tvém stál sem již temeni,
s kterého vážně na Tatry pozíráš,
ó, stál sem tamo ve citů víření,
blíže blankytu, který ty podpíráš:
již se mi toužby vyplnily dávné,
vzdav poctu modle našich Tater slavné.

Nad zemí sem pněl a předc' sem stál na ní,
v povětři ploval a zem mne držela,
mysl letěla k nebi v vichrů vání
a hned se opět na zemi utkvěla:
Křiváni, ty svých k nebi pozdvihuješ
a potom mocněj' je k zemi přikuješ!

S homole tvé se vidí mnohé vlasti,
rozlehlé byty pokrevní rodiny.
Zakusiv jinoch výšin tvojich slasti,
opustí oko na rodní končiny:
a tu zří v sever Polsko nešťastlivé
a na jih vrchy Slovenska truchlivé.

Křiváni, v mračnách nad mraky vývodíš
a tím s' obrazem slovanského světa;
neb s jasným štítem nade mraky vzchodíš,
kdy hruď tvá nimi kolem jest poseta:
tak i my v bouři se světem neseme
a co ty Tatrám, my světu budeme.

(Ľudovít Štúr, Nitra I, str. 138-9)

-miš-

Poetická ponedělí | datum17.10.05 | 1169x | Poslat e-mailem

Diskuze:Nad Tatrou...

Jméno: e-mail:
Nadpis příspěvku:
Vlastní text:Používat HTML?


... pokud jste dočetli až sem, tak máte u Ferdy červený puntík
Zprávy z golfu