Hledání
Archiv
Další články z rubriky
Kontakt

La Pernette...

... aneb folklórní okénko

Nový akademický rok. Život se vrací do vyčvachtaných kolejí a s ním přicházejí i vyčvachtané básně. Vody přes léto uteklo několik řek, pravidelnou rubriku ovšem nespláchly. Opravdu. Začneme odtamtud, kde se poslední dobou plácám asi polovinu svého volného času - z lidových písní staré Francie...

Pernetta

Dřív než se rozednívá,
Pernetta spěchá vstát,
Svůj kuželíček vezme
a vezme kolovrat.

Její kolečko se točí,
vždy láskou zavzdychá.
Tu její matka ptá se :
„Co je ti, dcero má ?

Snad hlavička tě bolí,
či srdce dítě mé ?
Nic neplač, brzo svatbu
už slavit budeme.

My prince tobě dáme,
anebo barona.”
„Barona nechci,
ni prince, matko má.

Barona, prince nechci,
ty sobě, matko nech,
chci jenom svého Petra,
co hyne v okovech.”

„Ty Petra nedostaneš,
ten bude oběšen !”
„Jestli ho oběsíte,
s ním pověste mě jen !

U silnice nás oba
křest'ansky pohřbíte.
Kalinu mně a růži
Petrovi vsadíte.

Poutníci tudy půjdou,
ulomí snítku z nich,
řeknou : Bůh ochraň duši
milenců nebohých.

Pernetty milující
a Petra věrného,
on zemřel láskou pro ni
a ona pro něho.”

(Zpěvy sladké Francie, přeložil Hanuš Jelínek)

-miš-

Poetická ponedělí | datum10.10.05 | 1138x | Poslat e-mailem

Diskuze:La Pernette...

Jméno: e-mail:
Nadpis příspěvku:
Vlastní text:Používat HTML?


... pokud jste dočetli až sem, tak máte u Ferdy červený puntík
Zprávy z golfu