Kdyz uz...

Inu, básen. A zhudebnená. Verte nebo ne. Pozorný hledac ji najde ke stazení na stránkách Jan Buriana. Trocha skandinávského jara. Prijde mi to prípadné.

Jaru

Presne tak nebesky modré nebe
jak jsem si predstavoval
a lehce mlécné bílé mrácky
aby bylo videt kdyz fouká.
A ptáci.
Zní to jako
by porád rvali smíchy.
To bude asi tím perím.
Vcelicky vylétly provetrat med.
Ted by to chtelo kone.
Tamhle si bezí kocka
ta dobre ví kam mírí:
jde delat kocku nekam jinam.
Tisíce zlutých kyticek
podél spíny.
Kdybych zil
treba sto let
nebudu mít dost knoflíkových dírek.
Malické zelené lístecky
na velkých tlustých vetvích.
Uz to je hodne ze tak staré stromy
si nedají pokoj.
Zabalit to nechci
vezmu si to jak to je
má to být prekvapení.
Má milovaná má za sebou zlou zimu.
A majonézu nechci dekuju.

(Benny Andersen, prelozil Frantisek Fröhlich)

... a nepozorný hledac muze rovnou kliknout sem...