Hledání
Archiv
Další články z rubriky
Kontakt

Dunajská delta 2.- První dny

Jak chutnají špendlíky a moruše místo snídaně? Jak se pečou žáby? A o tom, že komáři v noci nespí a dalších strastech prvních dvou dnů výpravy...

Tulcea, 29.6.

Na Rumunské poměry, pěkné "přístavní" město. Hraje zde hudba, spousta lidí se prochází sem a tam. Restaurace lákají turisty, roštěnky se mile promenádují kolem a děti blbnou na in-line bruslích. Líbí se mi tu. V neblahé předtuše stravovacího režimu dalších dnů to vypadá, že bychom tady mohli sníst ještě nanuka. Hledám nějaký "Magazin" a kupuju 2 kousky. Zkouším přepočítávat měnu a hrubě mi vychází 1 Kč = 1000 LEI. Nanuk za 8 korun hned chutná líp. Pečlivě olizuji a žvýkám zbylé dřívko a bojím se dalšího dne.
Trajekt nás převáží na druhý břeh (cena 1500 LEI) a nedaleko na pláži konečně nafukujeme lodě. Děláme si se Zdenálem první ostudu. Naše PÁLAVA má tři hlavní komory a dvě se vypouštějí hned poté co oddálíme pumpu. Proklínáme půjčovnu (i sebe za nevyzkoušení). Pohromu naštěstí odvrací Aleš, který nám ukazuje fintu s ventilkem, která se předává z generace na generaci …

Cca po dvou kilometrech plavby zastavujeme a chystáme se na první ležení. Rozkládáme v lese celtu a téměř okamžitě usínáme. Válku s komáry zkouším odvrátit kapucí od spacáku. Kromě pár bodanců v obličeji se ráno spokojeně probouzím. Přemýšlím, kde v batohu skončila moje moskytiéra za 150,- z Armyshopu. Příští bitvu zvítězím, vzkazuju těm potvorám.

Tulcea -> Nufaru, 30.6.

Po příchodu k lodi zjišťujeme, že jedna komora je skoro prázdná. Modlíme se, aby vydržela a dofukujeme vzduch. Začínáme si užívat první etapu jízdy po Dunaji. Na první zastávce nás na vodě překvapují bojové čluny. Některé mají maskáčovou úpravu, většina má děla a protiletadlové dvojče.



Je to tu zvláštní - první, co mě napadá, že je to tu smutné - tak jako celé Rumunsko. Lidé jsou zde chudí. Dospělí žebrají, děti žebrají, protože to mají nařízeno. Všude kolem je pořádek, spousta odpadků, pet láhve. Kolem chodí milice ozbrojené AK47. Obchází a budí homelesáky spící na nádraží.

Ale zpátky k vodě. Občas to připomíná Vltavu, ale když kolem projede člun nebo parník, máte pocit, že jste na moři. Když vím, že mám pod sebou 80m, dochází mi, že cvaknout se, by bylo katastrofální. Během platby potkáváme lodní hřbitov. Pět lodí stojících za sebou na břehu a člověk jen může hádat, jak se tam dostaly. Kousek za nimi jedna větší, která byla převrácena na bok. Půlka byla ve vodě a druhá půlka koukala ven. Zastavujeme se ještě v civilizaci, ve vesnici Nufaru. Některé ceny mě v místním obchůdku zaujaly a tak pro srovnání:

Sušenky (něco jako BEBE) - 4500 LEI, Veka - 6500 LEI, Trojúhelníček sýra - 5500 LEI, Jogurt DANONE - 6000 LEI, Pivo točené 12000 LEI, Pivo malé 8000 LEI.
Hned se mi tu líbí o něco víc. Stále jsme nevěděli, zda už platí naše "přežívání" a tak jsme se do jídla moc nehrnuli. (snídal jsem 5 nezralých špendlíků). Když se ale prohlásilo, že dokud nejsme v Deltě, tak se to neřeší, královsky jsem posnídal. Za takové ceny, chutná ještě líp…
Další jízdu jsem všem zpříjemnil neplánovanou koupelí. Ve chvíli, kdy jsem posunoval loď, se hloubka skokem změnila z jednoho metru na nevímkolik, ale určitě víc jak dva metry. Voda byla fajn a já měl o zkušenost víc. (příště to chce plavky ;-)).

Další zastávku u břehu se vyplatila a strom plný moruší, byl příslibem jisté stravy, kdyby škeble nasbírané u vesnice, nevyšly. Aleš s Pavlem nachytali pár žab a plánovalo se první ochutnávání. Kluci mi ukázali dva způsoby usmrcování a stahování. Zatím jsem srab. Už držení žáby mi nedělá dobře. Jedna z žab byla použita jako návnada na raky, zbytek šel na opékání. Pečená žabka chutná jako kuřátko. Se Zdenálem se těšíme až si na Pravdě nějakou upečem u ohně, kde ostatní budou mít normální chleba a buřty. Zatím máme problém s chytáním. Jednu jedinou, kterou jsme dnes potkali, se nám ani po třech pokusech nepodařilo lapit. Zdá se, že inženýři mají v lovu žab jisté mezery.

Aleš nás večer zasvěcuje do tajemství dětského praku, jako zbraně pro přežití. Povídá nám o praku s klasickou municí, tak o praku fungující jako harpuna. Další den nás čeká praktická lekce.
Jako doplňková strava k žabím stehýnkům máme moruše a špendlíky, které tu rostou na každém kroku. Nasbírali jsme jich dost a tak budou i k snídani. Po večeři si Zdenál zapisuje žabí recept do přežívačské kuchařky a zbytek výpravy už dávno zalehl. Máme podezření, že Jirka s Pavlem jsou připálení od sluníčka a všichni tři i s Alešem jsou utahaní z dnešního pádlování po oleji a občas i proti větru.

Kanál Litcov, 1.7., 8:30

Byla to hrozná noc. Zkoušeli jsme novou "velkokapacitní" moskytiéru, která má plochu cca 4 m2. Jenom to ukotvení na mé straně bylo oničem. Tak jsem celou noc bojoval. Ráno jsem našel nejmíň 20 mrtvol a to nevím kolik jsem jich ve vzteku sežral. Další den musím líp vyřešit kotvení a přidám i chemii Repelentů. Cítím se unavený a nevyspalý.

K snídani máme moruše a mirabelky ze včerejška. Lov na raky nevyšel - podběrák byl kromě zatoulané žáby prázdný. Myslím, že měla dneska štastný den. Být totiž večer, skončila by nad ohněm. Jirka nám dává ochutnat dužninu ze stonku orobince, který roste podél kanálů a jeho květy vypadají jako doutníky. Dokončujeme výrobu praků a začíná první soutěžení. Špendlíky se ukazují jako skvělá munice a brzo uvidím, zda se dá trefit i žába...

Lopo

Outdoor, survival | datum20.07.03 | 3322x | Poslat e-mailem

Diskuze:Dunajská Delta - zeptejte se na co chcete a my vám na co chceme odpovíme.

Články na podobné téma

Dunajská delta 4. - Krize (vyšlo 08.08.03)
Dunajská delta 3. (vyšlo 30.07.03)
Dunajská delta 1.- Cestování (vyšlo 13.07.03)
Dunajská delta - loučení (vyšlo 27.06.03)
Kurz přežití pro novináře 2006 (vyšlo 15.02.06)
... pokud jste dočetli až sem, tak máte u Ferdy červený puntík
Zprávy z golfu